|
|
Citace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)
Binková, Simona ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce "Re-inscenace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)" se zabývá novodobou reflexí děl starých mistrů ve fotografii na konkrétním příkladě díla Vermeera van Delft. Problematika je ukázána na dílech autorů-fotografů od počátku 20. století, a to konkrétně Toma Huntera a Dorothee Golz, kteří děj zasazují do současnosti a snaží se řešit sociální problémy, Cindy Sherman, Yasumasa Morimury a Hiroshi Sugimota, kteří k tvorbě fotografi přistupují pomocí třetího média (divadlo, sochařství) a vzniklý produkt působí groteskně a nakonec Guido Reye a Richarda Polaka, fotografy z počátku 20. století, kteří ve svých fotografiích volně citují holandské malby. klíčová slova: holandské malířství 17. století, fotografie 20. a 21. století, re-inscenace, apropriace, postmoderna, Vermeer van Delft, Tom Hunter, Dorothee Golz, Cindy Sherman, Yasumasa Morimura, Hiroshi Sugimoto, Guido Rey, Richard Polak
|
|
|
Reprezentace genderu na fotografiích nové vlny female gaze
Rosůlková, Magdaléna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Cílem práce je kvalitativní analýza fotografií autorek nové vlny female gaze a porovnání s tvorbou feministických průkopnic v oblasti fotografie. Pro tyto účely se práce věnuje fotografiím Arvidy Byström, Petry Collins, Harley Weir a Cindy Sherman, Nan Goldin, Corinne Day, které byly publikované v módních magazínech Vogue, Harper's Bazaar, i-D, Dazed a Vice. Teoretická část se zabývá tím, jak je ženská identita formována dominantní ideologií v západní kultuře a vlivem patriarchálního paradigmatu na vizuální reprezentaci žen v umění, popkultuře a reklamě. Jsou zde popsány klíčové feministické koncepty od Simone De Beauvoir, Betty Friedan, Judith Butler, Johna Bergera, Laury Mulvey a dále teorii Dívky, gagafeminismus a xenofeminismus. Druhá část práce obsahuje sociálně sémiotickou analýzu vybraných fotografií a výsledky výzkumu, které zaznamenaly změnu témat female gaze autorek s aktuálním zaměřením na virtuální reprezentaci a proměnu identity ženna sociálních sítích. Tato práce může obohatit další výzkum věnující se feministické estetice, módní žurnalistice, fotografie, reklamě a sociálním sítím
|
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
|
|
Citace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)
Binková, Simona ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce "Re-inscenace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)" se zabývá novodobou reflexí děl starých mistrů ve fotografii na konkrétním příkladě díla Vermeera van Delft. Problematika je ukázána na dílech autorů-fotografů od počátku 20. století, a to konkrétně Toma Huntera a Dorothee Golz, kteří děj zasazují do současnosti a snaží se řešit sociální problémy, Cindy Sherman, Yasumasa Morimury a Hiroshi Sugimota, kteří k tvorbě fotografi přistupují pomocí třetího média (divadlo, sochařství) a vzniklý produkt působí groteskně a nakonec Guido Reye a Richarda Polaka, fotografy z počátku 20. století, kteří ve svých fotografiích volně citují holandské malby. klíčová slova: holandské malířství 17. století, fotografie 20. a 21. století, re-inscenace, apropriace, postmoderna, Vermeer van Delft, Tom Hunter, Dorothee Golz, Cindy Sherman, Yasumasa Morimura, Hiroshi Sugimoto, Guido Rey, Richard Polak
|
host ::
RSS.